Bernátek Jan: Les usíná
Kód: 16BDetailní popis produktu
Jan Bernátek si pro svoji skladbu Les usíná vybral lidový text, který zhudebnil pro mužský sbor s doprovodem klavíru. Lyrický text ukolébavky je ilustrován podmanivou hudbou, jejíž prostřední část vzrušeně líčící taje spícího lesa je rámována klidnými monotónními plochami, jež evokují uspávání malého dítěte, které poslouchá pohádku. Skladba se stala vítěznou ve své kategorii v rámci 12. ročníku soutěže Opus ignotum.
K vydání připravil: Petr Koronthály
Praha: NIPOS 1 2024, 9 str., ISMN 979-0-706553-68-9.
(Edice Polyhymnia Bohemica, řada A, svazek 16b)
Doplňkové parametry
| Kategorie: | Mužské a chlapecké sbory |
|---|---|
| Doprovod: | klavír |
| Jazyk: | čeština |
| Obtížnost: | středně obtížné |
| Počet hlasů: | 3 |
| Zaměření: | světské |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Hudební skladatel a klavírista Jan Bernátek (* 1950) pochází z valašské Prostřední Bečvy. Po studiu klavíru na konzervatoři v Ostravě u Zdeňka Stibora (1968–74) pokračoval ve stejném oboru na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Zdeňka Kožiny (1974–79). Skladatelské vzdělání si doplnil na Pražské konzervatoři, kde byl žákem Ilji Hurníka (1985–88). Po absolutoriu působil Bernátek jako korepetitor, klavírista a chrámový varhaník. Během 80. let byl postupně zaměstnán v Pražském mužském sboru FOK, v Pěveckém a tanečním oddělení Pražské konzervatoře či operním studiu Národního divadla v Praze. Od roku 1989 byl činný také pedagogicky při výuce klavíru a korepetice na Hudební škole hlavního města Prahy a později také na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze (1994–2012). V současné době působí v Olomouci, kde se věnuje skladbě, pedagogické činnosti a hře na varhany v dominikánském chrámu Neposkvrněného početí Panny Marie. Bernátek je členem Společnosti českých skladatelů při Asociaci hudebních umělců a vědců a členem Společnosti pro duchovní hudbu.
Bernátkovo skladatelské dílo čítá přes pět desítek skladeb. Významnou částí jeho tvorby jsou skladby s vokální složkou, přičemž vznik řady z nich ovlivnila jeho manželka Hana Bernátková, dlouholetá členka Pražského filharmonického sboru a hlasová pedagožka. Bernátkova tvorba od počátků vychází ze skladatelských postupů klasiků 20. století, z české hudby ji nejvíce ovlivnilo dílo Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů, významné jsou také moravské folklorní inspirace. Bernátkova tvorba byla několikrát oceněna doma i v zahraničí, z nejvýznamnějších cen zmiňme 3. cenu v mezinárodní skladatelské soutěži v Gdaňsku (1996), 1. cenu v Mezinárodní skladatelské soutěži Opava cantat za mužský sbor Zpíval bych já, neumím (2014) a 1. cenu v Mezinárodní skladatelské soutěži Opus ignotum za dětský sbor Vlčí mák, pomněnka a cvrček (2019).
Jan Pirner