Bernátek Jan: Když Panenka Maria po světě chodila
Kód: 2Detailní popis produktu
Skladbu pro smíšený čtyřhlasý sbor a cappella (na třech místech rozdělený do pětihlasu) na moravský lidový text Když Panenka Maria po světě chodila poslal Jan Bernátek do 3. ročníku skladatelské soutěže Opava cantat (dnes Opus ignotum), která probíhala v roce 2015 a jejímž rámci skladba obsadila třetí místo v kategorii smíšených sborů. Skladba zachovává epickou formu textu a zvukomalebně dokresluje význam jeho jednotlivých částí. Střední obtížnost a význam textu z ní dělají ideální doplněk předvánočního repertoiru dospělých, ale i středoškolských sborů.
K vydání připravil: Petr Koronthály
Praha: NIPOS 1 2022, 5 str., ISMN 979-0-706553-24-5.
(Edice Polyhymnia Bohemica, řada E – elektronická edice, sv. 2)
Doplňkové parametry
| Kategorie: | a cappella |
|---|---|
| Doprovod: | a cappella |
| Jazyk: | čeština |
| Obtížnost: | středně obtížné |
| Počet hlasů: | 6 |
| Příležitost: | vánoce |
| Zaměření: | bez zaměření |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Hudební skladatel a klavírista Jan Bernátek (* 1950) pochází z valašské Prostřední Bečvy. Po studiu klavíru na konzervatoři v Ostravě u Zdeňka Stibora (1968–74) pokračoval ve stejném oboru na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Zdeňka Kožiny (1974–79). Skladatelské vzdělání si doplnil na Pražské konzervatoři, kde byl žákem Ilji Hurníka (1985–88). Po absolutoriu působil Bernátek jako korepetitor, klavírista a chrámový varhaník. Během 80. let byl postupně zaměstnán v Pražském mužském sboru FOK, v Pěveckém a tanečním oddělení Pražské konzervatoře či operním studiu Národního divadla v Praze. Od roku 1989 byl činný také pedagogicky při výuce klavíru a korepetice na Hudební škole hlavního města Prahy a později také na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze (1994–2012). V současné době působí v Olomouci, kde se věnuje skladbě, pedagogické činnosti a hře na varhany v dominikánském chrámu Neposkvrněného početí Panny Marie. Bernátek je členem Společnosti českých skladatelů při Asociaci hudebních umělců a vědců a členem Společnosti pro duchovní hudbu.
Bernátkovo skladatelské dílo čítá přes pět desítek skladeb. Významnou částí jeho tvorby jsou skladby s vokální složkou, přičemž vznik řady z nich ovlivnila jeho manželka Hana Bernátková, dlouholetá členka Pražského filharmonického sboru a hlasová pedagožka. Bernátkova tvorba od počátků vychází ze skladatelských postupů klasiků 20. století, z české hudby ji nejvíce ovlivnilo dílo Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů, významné jsou také moravské folklorní inspirace. Bernátkova tvorba byla několikrát oceněna doma i v zahraničí, z nejvýznamnějších cen zmiňme 3. cenu v mezinárodní skladatelské soutěži v Gdaňsku (1996), 1. cenu v Mezinárodní skladatelské soutěži Opava cantat za mužský sbor Zpíval bych já, neumím (2014) a 1. cenu v Mezinárodní skladatelské soutěži Opus ignotum za dětský sbor Vlčí mák, pomněnka a cvrček (2019).
Jan Pirner