Bernátek Jan: Ukolébavka
Kód: 17CDetailní popis produktu
Ukolébavka Jana Bernátka, napsaná pro dívčí sbor s doprovodem klavíru, používá text litevské lidové poezie. Skladba odráží poetiku a náladu lidového textu a to jak formálně – jedná se o třídílnou formu s drobnou codou – tak použitými prostředky, kdy krajní díly mají konejšivě uspávací charakter, zatímco prostřední svojí dramatičností koresponduje s „výhružkou“ v textu. Skladba je určena pro nejstarší oddělení dětského sboru, svojí nepříliš velkou obtížností je však přístupná i mladším oddělením. Skladba získala první místo v kategorii skladeb pro nejstarší dětské sbory v rámci 13. ročníku soutěže Opus ignotum v roce 2025.
K vydání připravil: Petr Koronthály
Praha: NIPOS 1 2025, 5 str., ISMN 979-0-706553-75-7.
(Edice Polyhymnia Bohemica, řada A, svazek 17c)
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Hudební skladatel a klavírista Jan Bernátek (* 1950) pochází z valašské Prostřední Bečvy. Po studiu klavíru na konzervatoři v Ostravě u Zdeňka Stibora (1968–74) pokračoval ve stejném oboru na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Zdeňka Kožiny (1974–79). Skladatelské vzdělání si doplnil na Pražské konzervatoři, kde byl žákem Ilji Hurníka (1985–88). Po absolutoriu působil Bernátek jako korepetitor, klavírista a chrámový varhaník. Během 80. let byl postupně zaměstnán v Pražském mužském sboru FOK, v Pěveckém a tanečním oddělení Pražské konzervatoře či operním studiu Národního divadla v Praze. Od roku 1989 byl činný také pedagogicky při výuce klavíru a korepetice na Hudební škole hlavního města Prahy a později také na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze (1994–2012). V současné době působí v Olomouci, kde se věnuje skladbě, pedagogické činnosti a hře na varhany v dominikánském chrámu Neposkvrněného početí Panny Marie. Bernátek je členem Společnosti českých skladatelů při Asociaci hudebních umělců a vědců a členem Společnosti pro duchovní hudbu.
Bernátkovo skladatelské dílo čítá přes pět desítek skladeb. Významnou částí jeho tvorby jsou skladby s vokální složkou, přičemž vznik řady z nich ovlivnila jeho manželka Hana Bernátková, dlouholetá členka Pražského filharmonického sboru a hlasová pedagožka. Bernátkova tvorba od počátků vychází ze skladatelských postupů klasiků 20. století, z české hudby ji nejvíce ovlivnilo dílo Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů, významné jsou také moravské folklorní inspirace. Bernátkova tvorba byla několikrát oceněna doma i v zahraničí, z nejvýznamnějších cen zmiňme 3. cenu v mezinárodní skladatelské soutěži v Gdaňsku (1996), 1. cenu v Mezinárodní skladatelské soutěži Opava cantat za mužský sbor Zpíval bych já, neumím (2014) a 1. cenu v Mezinárodní skladatelské soutěži Opus ignotum za dětský sbor Vlčí mák, pomněnka a cvrček (2019).
Jan Pirner